spíše by se dalo říci, západ slunce nad Telčí
přijeli jsme sem už večer, téměř "za pět dvanáct"...stačila jsem si Telč nafotit a sluníčko zapadlo.
Jednu výhodu to mělo, že tu nebyl skoro žádný člověk, takže jsem nemusela čekat minuty na jeden snímek, jako to někdy někde bývá...znáte to...skupinka lidí si vám stoupne do záběru a né a né odejít...tak s tím sem tady problém tedy neměla:-))
..zajeli jsme autem do Telče opravdu jen na skok.
....dát si tu kafe po náročném cyklo víkendu kolem Znojma a Vranova /v nohách jsme měli téměř 90 km/ a před dlouhou cestou k nám do Plzně.
Já tedy kávičku oželela /neřídila jsem, tak jsem jí oželet mohla.-)/ a raději běhala po Telči a fotila:-))
Netušili jsme , kde tady zaparkujem, šlo o minuty, aby bylo na focení světlo a to tedy musím manžela pochválit, protože nějak intuitivně prostě jel a najednou se před náma otevřelo prázdné parkoviště s tímto výhledem přes vodu..stačilo přejít lávku a byli jsme na náměstí
...byli jsem v Telči kdysi dávno jednou na folkovém létě a ani jsem netušila, že krom nádherného historického náměstí tu je ještě tento krásný pohled na město i z jiné strany...
tak se pokochejte a kdo tu ještě nebyl, tak určitě doporučuji...
v těchto situacích, kdy už není pořádně světlo, ale takové to pološero...vždy děkuji za zrcadlovku, neb mobil by to už nedal:-))