"Echt" keramická dílna

Přesně tak jsem si vždycky představovala keramickou dílnu a ateliér, patřící echt hrnčířům.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že se do takové jedné jednou podívám. 

Bohužel to nebylo za účelem koukání keramikovi pod ruce.

Ten už bohužel pár let není mezi námi a pozůstalí přemýšlí o rozprodání všeho, co tu je. Byla jsem se tu tedy podívat, jestli by se mi něco nehodilo a byla jsem unešena.

Na každém kroku je tu vidět tolik tolik práce

Plně si uvědomuji, jak to my dnešní moderní keramici - máme všechno usnadněné:-)

Majitel, kterému tato dílna patřila, si dělal vše od A-Z.

Na mě to tu působilo jako v muzeu, kde najdete vše, na co si jen pomyslíte. 

Majitel se do tohoto kraje nastěhoval už kdysi dávno proto, že tu v okolí byla vhodná půda pro výrobu keramiky. A tím to prý vše začalo. S manželkou si postavily statek a pán domu v té době rozjel výrobu. Dostával mnoho zakázek, učil na školách i v cizině a krom výroby i navrhoval sériové kousky, sady, čajové soupravy....

....vykutal hlínu, kterou musel v dílně zpracovat, stloukat a já nevím , co ještě

+++já a určitě i další dnešní keramici odkliknou na netu objednávku a hlína jim je dovezena až do domu-zpracovaná, hned připravená k použití a vakuově balená:-)+++

Dále si pak musel pan keramik vyrábět sádrové formy-nejprve si musel navrhnout a zhotovit  dle požadavků první kus-na něj si pak vyrobil sádrovou formu , do které pak odlíval sériovky..těch forem tu byly stovky...

+++my dnešní keramici máme možnost opět kliknout na net a formu si objednat /pokud se rozhodneme pro odlévání:-)+++

a tak bych mola pokračovat do nekonečna:-) Byla jsem tak unešena, že jsem skoro zapomínala i fotit.

Byly to obrovské prostory, kde se krom forem nacházely dvě obří pece a jeden obří hrnčířský kruh. Zvláštní místnost na glazování, kde se nacházelo desítky glazur a snad i ty glazury si pan keramik vyráběl. Hrnčířský kruh byl posazen před velké okno do zahrady, to se to muselo točit, s takovým výhledem:-)

No abych to zkrátila, neodvezla jsem si téměř nic, krom nějakých sádrových destiček na sušení a pár glazur k vyzkoušení, ale za to jsem si odvezla pořádný zážitek. Do mé dílny o velikosti 4x4 metry už toho více nenarvu, tak si musím vystačit s tím, co mám:-)

Na otázku: "kolik tu pan keramik trávil času" jsem znala odpověď už předem. Byla tu vidět celoživotní práce. Až jsem se trochu zastyděla, jak mi to máme dnes usnadněné. 

Téměř bez jakýchkoliv příprav přijdu do dílny a můžu začít hned modelovat, aniž bych si předem musela dojí na pole pro hlínu, pak ji hnět, oddělovat vodu, stloukat...přesto i bez toho všeho trávím v dílně taky většinu dne, tak si říkám, jak to ten pán všechno stíhal a zvládal.

Z dílny jsme se přesunuli do další části statku, kde se nacházela nádherná pec na dřevo. Je to moje první, kterou jsem na dřevo, mohla vidět.

No a nad touto místností se nacházela galerie, kde bylo pár výrobku ještě k vidění.

Jak říkám, zážitek veliký!!!

být jeho vnučka, asi bych u něho trávila hodiny a hodiny a neustále bych mu koukala pod ruce.

Musel by to být zážitek!!!

mějte se krásně

Pavla

Podzimní keramičení

Tak nám už začal podzim, na který jsem se po tom horkém létě, tak těšila:-)

To se projevilo i v mé dílně, kdy jsem se vrhla do výroby  podzimních kousků.

A tady jich pár je, další najdete v mém obchůdku na fleru ZDE

Pavla

kam se poděla "Malá farma"?

....taky se ptáte, kam se poděl pořad "Malá farma"?

Jsou tomu asi dva roky, co tento pořad běžel v televizi, vždy v pátek odpoledne. Moc rádi jsme k němu s odpolední kávou usedali a těšili se, co Betany s rodinkou vypěstovali, uvařili, jaká zvířátka jim na  farmu přibyla, jak jim roste malá....pak přišly prázdniny a s nimi i konec tohoto pořadu a po prázdninách už další díly nebyly. Škoda. I když bylo jasné, že to pro mladou rodinku musí být záhul, bylo mi líto, že to skončilo. 

Nedávno jsme ale jeli na Lipno a jelikož jsme se chtěli vyhnout Budějovicím i Krumlovu, tak jsme to brali obklikou a najednou po cestě byla odbočka na Kuklov. Tak jsme si řekli, že  když už v těchto končinách jsme, že se tam zajedeme podívat......

V Kuklově se nachází asi tak 5 baráků z nichž jeden je právě ten z již zmíněného pořadu. Nedá se přehlédnout. Vše je tu stejné jako v televizi, akorát smutnější. Vše je zarostlé, nikde nikdo, místnosti vybydlené....hodně smutný pohled. 

Tak jsem si tak říkala, kam se asi mladá rodinka poděla, kde jim je teď konec?

...to ví asi jen oni....

Z pohledu diváka mi je líto, že tento pořad skočil, ale z jejich pohledu se to tak trochu dalo čekat, musel to být pořádný záhul.

Statek, spousta zířat, natáčecí dny, malé dítě, spousta spousta práce....

Jsem ale ráda, že jsem to tu mohla vidět, hrozně mě překvapilo, jak třeba ten dvorek za vratama je malinkatý, v televizi mi to přišlo obrovské a vůbec je tu všude kolem málo místa, v podstatě se tu nedá ani kam jít.

No nic, třeba ČT najde další adepty a tento projekt pojede dál:-)

A jestli někdo víte, kam se Betany s rodinkou poděla a jak se jim des daří, tak mi to klidně napište:-)

Mějte se krásně

Pavla

pohled na zarostlý pozemek pod silnicí, kde kdysi bývalo spousta koz a jiných zvířat....

čas na mé koníčky:-)

Všechny vás moc zdravím,

tak to vypadá, že nás léto začíná pomalu  opouštět a pro mě tak nastává jedno z příjemných období a tím je podzim. Miluji, když se začíná dříve stmívat, rodina se tak sejde u krbu a televize a každý si tu najde své, přesto všichni spolu. 

Já to mám tak, že v tomto období začínám brouzdat po netu, kde  objednávám vlny, abych měla právě na tyhle dlouhé večery, co dělat. 

Nedokážu jen sedět a koukat na telku, musím pořád něco dělat rukama. No a když jsem zaměstnaná háčkem nebo jehlicemi, tak po boku svého muže, snesu klidně i fotbal v televizi:-)

do tohoto vzorečku jsem se zamilovala, takže jsem jím uháčkovala hned dvě šálky a třetí nákrčník se už rýsuje:-)

šálky najdete i v mém obchůdku na fleru

Užívejte dlouhých večerů po svém a mějte se fajn

Pavla

všude samá keramika, ale tentokrát néééé moje:-)

Tolik keramiky na jednom místě nemůže být nikde jinde, než na známém jarmarku v Berouně. Myslím, že to dost z vás poznalo:-)

Asi jsem ostuda, ale já na nich byla jako návštěvník úplně poprvé.

Vždycky mi ten termín nějak utekl, nebo nebyl prostě čas. 

Tentokrát jsem si ho ale udělala a s kamarádkou a dětma vyrazila.

Překvapilo mě, kolik tady toho bylo, a pak taky to, že v mnoha  stáncích byli i prodávající z Polska, Maďarska....atd..

Samozřejmě jsme nejvíce utratili za jídlo, ale s dětma to snad ani jinak nejde. Já osobně bych některé z mlsnot oželela a raději si koupila hrneček nebo mističku navíc, ale to bych tu musela být sama:-)

Ale i tak jsem si udělala radost, něco málo jsem si koupila, seznámila se i s Marcelkou-Hliněnkou a načerpala tu i spousty inspirace.....a samozřejmě fotila a fotila.

Je neuvěřitelné, kolik se toho dá z jedné stejné hroudy hlíny vyrobit, co stánek, to jiný nápad, jiné provedení, jiné barvy...no prostě úžasné:-)

Takže se kochejte a příště, až zase tyhle trhy budou, tak si určitě udělejte čas a zajeďte si sem. Stojí to za to!!! 

Pavla