Přesně tak jsem si vždycky představovala keramickou dílnu a ateliér, patřící echt hrnčířům.
Ani ve snu by mě nenapadlo, že se do takové jedné jednou podívám.
Bohužel to nebylo za účelem koukání keramikovi pod ruce.
Ten už bohužel pár let není mezi námi a pozůstalí přemýšlí o rozprodání všeho, co tu je. Byla jsem se tu tedy podívat, jestli by se mi něco nehodilo a byla jsem unešena.
Na každém kroku je tu vidět tolik tolik práce
Plně si uvědomuji, jak to my dnešní moderní keramici - máme všechno usnadněné:-)
Majitel, kterému tato dílna patřila, si dělal vše od A-Z.
Na mě to tu působilo jako v muzeu, kde najdete vše, na co si jen pomyslíte.
Majitel se do tohoto kraje nastěhoval už kdysi dávno proto, že tu v okolí byla vhodná půda pro výrobu keramiky. A tím to prý vše začalo. S manželkou si postavily statek a pán domu v té době rozjel výrobu. Dostával mnoho zakázek, učil na školách i v cizině a krom výroby i navrhoval sériové kousky, sady, čajové soupravy....
....vykutal hlínu, kterou musel v dílně zpracovat, stloukat a já nevím , co ještě
+++já a určitě i další dnešní keramici odkliknou na netu objednávku a hlína jim je dovezena až do domu-zpracovaná, hned připravená k použití a vakuově balená:-)+++
Dále si pak musel pan keramik vyrábět sádrové formy-nejprve si musel navrhnout a zhotovit dle požadavků první kus-na něj si pak vyrobil sádrovou formu , do které pak odlíval sériovky..těch forem tu byly stovky...
+++my dnešní keramici máme možnost opět kliknout na net a formu si objednat /pokud se rozhodneme pro odlévání:-)+++
a tak bych mola pokračovat do nekonečna:-) Byla jsem tak unešena, že jsem skoro zapomínala i fotit.
Byly to obrovské prostory, kde se krom forem nacházely dvě obří pece a jeden obří hrnčířský kruh. Zvláštní místnost na glazování, kde se nacházelo desítky glazur a snad i ty glazury si pan keramik vyráběl. Hrnčířský kruh byl posazen před velké okno do zahrady, to se to muselo točit, s takovým výhledem:-)
No abych to zkrátila, neodvezla jsem si téměř nic, krom nějakých sádrových destiček na sušení a pár glazur k vyzkoušení, ale za to jsem si odvezla pořádný zážitek. Do mé dílny o velikosti 4x4 metry už toho více nenarvu, tak si musím vystačit s tím, co mám:-)
Na otázku: "kolik tu pan keramik trávil času" jsem znala odpověď už předem. Byla tu vidět celoživotní práce. Až jsem se trochu zastyděla, jak mi to máme dnes usnadněné.
Téměř bez jakýchkoliv příprav přijdu do dílny a můžu začít hned modelovat, aniž bych si předem musela dojí na pole pro hlínu, pak ji hnět, oddělovat vodu, stloukat...přesto i bez toho všeho trávím v dílně taky většinu dne, tak si říkám, jak to ten pán všechno stíhal a zvládal.
Z dílny jsme se přesunuli do další části statku, kde se nacházela nádherná pec na dřevo. Je to moje první, kterou jsem na dřevo, mohla vidět.
No a nad touto místností se nacházela galerie, kde bylo pár výrobku ještě k vidění.
Jak říkám, zážitek veliký!!!
být jeho vnučka, asi bych u něho trávila hodiny a hodiny a neustále bych mu koukala pod ruce.
Musel by to být zážitek!!!
mějte se krásně
Pavla
Žádné komentáře:
Okomentovat