Translate

středa 23. ledna 2019

V lese s naší Terry...aneb profukuji plíce...


Všechny vás moc zdravím...
Tato naše procházka nebyla tentokrát o dobíjení baterek, protože jsem toho za leden ještě moc neudělala-spíš odpočívala, jako byla spíše o tom si pročistit plíce.
Začátkem tohoto týdne jsem se totiž vrhla na úklid dílny a je to tedy mazec.
....No ještě s tím nejsem úplně hotová, ale já z toho hotová tedy jsem.
Nevěřili byste tomu, kolik se v tý dílně usazuje prachu, takže na věcech, které se tak často nepoužívají...to jsou skoro centimetry...
...hlavně to vše dýchám a to je to nejhorší...
...takže o úklidu dílny až příště a teď se pojďte se mnou projít...
...
potřebovala jsem se nutně nadýchat čistého vzduchu a to se podařilo...
Nemusím proto ujet desítky kilometrů, aby se mi to splnilo, ale stačí vyjet autem za město cca 5 minut a jsem v lese...
nechala jsem si do kufru od auta nainstalovat přepážku, takže jízda s naší Terry je bezpečná pro ní i pro mě. Sice není kufr nijak zvlášť velký, ale pro ní dostatečný, v sedě vidí z okýnka a hlavně...hlavně nemůže přelejzat sedačky a drápat se až na můj klín....
...tak tomu totiž bylo, když byla ještě takové přerostlé štěňátko, kdy jsem ještě přepážku neměla. 

Posadila jsem ji tedy do kufru a než jsem stihla nastartovat, tak mi seděla na klíně...což nebylo úplně praktické ani bezpečné s 30kg psem...občas to vypadalo, že řídí pes a né já...
takže to jsem hned po prvním pokusu vzdala a pořídila přepážku a nyní jsem nadšená.
Před domem si pes do auta sám skočí, v lese vyskočí a mně odpadá nechat se jí táhnout na vodítku.
Takhle si volně běhá, já vim, že nikam neuteče, dokonce i poslechne, když jí zavolám a jsme obě v klidu....a hlavně...můžu i v klidu fotit.-)
takže tady pár fotek ze zrcadlovky















Žádné komentáře:

Okomentovat